Pánové, neradujte se, tohle není reportáž z místních vykřičených domů, ani jsem se nerozhodla přivydělávat si na výživu svých pejsků nejstarším řemeslem (to by ty ubohý zvířata umřely hlady). Tenhle titulek mě napadl v zoufalství asi na sedmdesátém kilometru, jak všichni tušíte, jde o dogtreking.
Určitě budete číst jiné články oslavující vítěze, plné úžasných výkonů, čísel a časů, já osobně považuji někoho, kdo uběhne 85 km za cca 10 hodin za nebezpečného šílence (děcka, klobouk dolů, o mě se pokouší infarkt, když dobíhám 50 m na autobus!), proto vám chci podat svědectví z druhé strany startovního pole, protože těch, co bojovali především sami se sebou nás bylo víc.

Z e-mailové pošty - autor: Rasto Smolka (SK)

Takto by sa dala formulovať otázka na problém ,,čistokrvnosti" v organizáciách FISTC a WSA. Na úvod však musím uviesť,že sám nemám žiadnu osobnú ambíciu do týchto problémov vstupovať a donedávna som bol dokonca presvedčený,že ani neexistuje jednoznačné riešenie ktoré by pomohlo. Z môjho pohľadu je exteriér na ťažných psoch absolútne bezvýznamný, pretože tá skutočná krása je v ,,nich".Rozumný dôvod prečo píšem tento článok,, ....vlastne asi ani nemám .Proste mám trochu času a tak sa realizujem..Ale vopred upozorňujem ,že je to len názor na vec.

Zde na stránkách mushingu brouzdají především lidé věnující se sportu psích spřežení. Zasvěcenější již zjistili, že v tomto sportu existují různé kategorie, různé disciplíny, různí lidé a různí psi.  

Pro většinu lidí, a především laiků, jsou severští psi - siberian husky, alaskan malamut, grónský pes, samojed, eskymácký pes- pro sport psích spřežení typičtí. Jestliže tito lidé přijdou na závody, tak je sice může ohromit rychlost ohařů, ale očekávají, že zde najdou "Bílé tesáky" a psí spřežení jaké znají z televize, z filmů o zlatokopech a dalekém severu a následně jsou i jejich fotografie přijatelnější pro propagační materiály sponzorů. Zde vzniká široké pole pro možnou diskusi, na téma kdo je nejkrásnější, ale o tom se tu šířit nechci.