|
Nacházíte se ve zkušební verzi systému a databáze !!!
Ostrá verze systému a databáze se nachází zde : www.mushing.cz
Osvěta a doping (27899)
2005-08-24 19:22:44 Krejčí Jiří
- rubrika Návody a zkušenosti
| V diskusi probíhá výměna názorů a já jsem její původce. Co já bych k tomu mohl dodat je obsáhlejší, takže je to na samostatný článek.
Touto oblastí jsme se v minulosti nezabývali, ano osobně ani svazově, protože nás nezajímala a když se mne na to v minulosti někdo ptal, tak moje odpověď vždy byla a stále je: ,,U nás se nedopuje, protože by to bylo moc drahé, už jen správná výživa je již tak drahá, že na opravdový doping bychom neměli peníze. My ani nemáme pro umělé zvyšování výkonu(a to je doping) motivaci, nejezdí se o žádné ceny a už vůbec ne o peníze. A to nejdůležitější je, my chceme, aby naši psi byli závodně dlouhověcí a umělé zvyšování výkonu by podle nás vedlo k jejich rychlejšímu opotřebení a zkrácení produktivního závodního věku, protože by přepínali síly nad svoje možnosti. Navíc mezinárodní federace mají pravidla dopingu velmi povšechná a praxe z kontrol není žádná, žádné zkušenosti. Takže náš osobní doping je špičková péče, strava, výchova a trénink.,,
Asi by bylo třeba vyjasnit názvosloví, protože pojem DOPING dnes získává svůj význam především od lidských sportovců a jedná se jednoznačně o úředně nedovolené zvyšování výkonu pomocí nedovolených látek a metod. A jak jste si mohli všimnout na případu Šebrle, Dvořák v Helsinkách jedná se někdy o hon na čarodějnice.
U zvířat se také používá pojem doping, ale jeho význam je mnohem, mnohem širší než u lidí. U zvířat nejde pouze o zvyšování výkonu, což jsou skoro stejné látky jako u lidí, ale ještě navíc jde o léčení a tlumení bolesti zvířete, tj. používání látek, které u lidí vůbec nevadí. Tyto látky nezvyšují výkon, ale jejich použití by mohlo vést ,,k poškozování zvířete,,.
A to je vlastně použití jakýchkoli léků a to hlavně proto:
1.Aby nestartovala zraněná zvířata. Zákaz použití tlumících látek pro potlačení bolesti ze zranění. Zvíře to nezrychlí, ale umožní mu to podat jen o málo horší výkon než je jeho standard nebo týmu umožní alespoň dojet závod.
2. Aby nestartovala nemocná nebo léčená zvířata. Zákaz použití jakýchkoli léků bez schválení oficiálním veterinářem závodu.
Psí federace nemají s touto oblastí žádné praktické zkušenosti, proto ani neexistuje přesný seznam zakázaných látek jako mají u koní.
Z pravidel mezinárodních psích federací se všichni dozvíme velmi povšechně maximálně dvě věci:
1.Seznam skupin zakázaných látek, v čemž se 95% z nás nevyzná protože nemá medicínské vzdělání.
2.Když jste psa léčili před startem, je třeba předat při presentaci také seznam použitých léků.
Už se ale z řádů nedozvíme, alespoň já jsem to přímo v pravidlech nikde nenašel, že u 95% preparátů platí výklad, že použijete-li lék 14 dnů a méně před startem již asi nemůžete startovat.
Jak to stále dokola studuji, už ze mne možná bude ,,odborník,, na doping.
Ale vážně, ve zvířecí říši jsou jediní odborníci na doping lidé u koní. Dělají testy pravidelně, mají praxi s testy i s nálezy a hlavně mají zmapováno, jakými různými způsoby může kůň přijít k zakázaným látkám a mají také dobrou osvětu čeho se vyvarovat a na co si dát pozor. A také mají docela pěkně odstupňované tresty podle míry provinění.
Jen pro zajímavost cituji zajímavou větu z přednášky MVDr. Jahna, který je u nás předním odborníkem na doping u koní. ,,I makový rohlík může přinést do krve koně molekulu zakázané látky,,.
Jak můžeme ohlídat, aby se do těla nedostaly zakázané látky?
1.člověk se asi z 95% ohlídá sám, co má k jídlu většinou pozná, co pije už méně, ale také se musí často spolehnout na doporučení okolí
2.koně musí ohlídat ošetřovatel nebo trenér, ale už je to složitější, kůň je však jen jeden v týmu
3.u jednoho psa je to hlídání trochu složitější než u koně, pes je sběratel, ale ještě se to asi dá uhlídat
4.u početné smečky uhlídat co vám pes sežere ze země nebo odjinud je hodně obtížné až skoro nemožné.
Já mohu říci, že mám ,,štěstí,, , že jsem asi dopátral, jak k tomu mohl můj pes přijít. Takže je to kombinace mojí a naší neznalosti, nepozornosti a špatné domluvy. Kdybych vůbec netušil, jak k tomu mohl můj pes přijít asi bych byl docela zoufalý z toho, že jsem nic neudělal a dostal jsem trest. Takhle si mohu říci způsobil jsem si to sám svojí neznalostí a svým způsobem mohu být klidný.
I když si myslím výše trestu je neúměrná míře provinění. Aktivní závodní věk opravdu výborných psů je tak max. 5-6 let u ostatních ještě kratší a sebrat z něho skoro polovinu trestem za takovéto provinění je podle mne velmi kruté.
No ale takováto pravidla nyní platí. Je to bohužel daň nezkušenosti a malé praxi v tomto oboru a to jak mojí, tak mezinárodní federace.
Jen krátce proč došlo k pozitivnímu nálezu, důvody jsou dva.
1.Neuvědomili jsme si, že léky nebo jejich metabolity se mohou přenášet mezi zvířaty.
2.Ošetřili jsme po dojezdu packu kulhajícího psa. Namazali jsme mu ji mastičkou a když stále ještě kulhal postříkal jsem mu ji chladícím sprejem a nedali jsme mu ochrannou botu. Vůbec jsme nepředpokládali, že se může něco z vnějšího ošetření dostat až do moči. Ošetření proběhlo cca 1,5-2 hod před odběrem moči.
Správně někdo říká, že bychom si to měli ohlídat a to je jasně naše chyba. Ovšem vzhledem k tomu, že je minimální osvěta a ani jsme se o to nezajímali, tak nás to nenapadlo. Stejně jako se o to nezajímal u nás dosud nikdo. Nikdo u nás si nedává moc pozor, maximálně při léčbě a pak dává na doporučení svého veterináře a Ti o tom také moc nevědí. V našem případě jsme ani nevěděli na co si máme dávat pozor, snad jen počkat s ošetřením psa až po odběru moči, jenže chodil po třech a nechtěli jsme ho trápit. Pes by si neměl spojovat nepříjemné zážitky s během, aby uměl jít na doraz a dokázal hranici dorazu postupně posunovat. Jakmile ho po dojezdu něco bolí, spojuje si to s během a pak se při běhu začíná šetřit. Právě podojezdová péče o psy je podle mne to nejdůležitější pro rozvoj a růst jejich budoucí výkonnosti.
Nevím jak FISTC, ale u otevřených není žádná praxe v testování a nálezech, u ESDRA byl jeden případ před 9 lety a jeden před 18 lety a já jsem nyní třetí případ. A osvěta není vůbec žádná, alespoň ji neznám.
Takže nyní musíme tento můj případ využít pro osvětu všem ostatním, abychom se vyvarovali podobných nebo i jiných chyb, které by mohly mít stejný výsledek.
Z našich znalostí o výživě, které myslím máme docela dobré víme, že organizmus psa je zjednodušeně řečeno ,,konzervativní,,. Laicky řečeno to znamená, že na každou změnu ve výživě si musí metabolismus psa zvykat minimálně 14 dnů, aby se dokázal přizpůsobit a novou složku stravy plně zpracovat a využít. My ladíme metabolismus organizmu tak, aby hladce fungoval a do těch 14 dnů od změny, je to pro organizmus spíše zátěž navíc, navykací období.
Z tohoto pohledu tedy rozděluji výskyt zakázaných látek do několika kapitol.
První kapitola. Jednorázové podání jakékoli zdánlivě urychlující látky krátce před závodem nebo v průběhu závodu. Tato činnost podle mého názoru nemá na psa v podstatě žádný urychlující vliv. Pokud by se někdo něčeho takového dopouštěl, jedná se spíše o kategorii poškozování psa, protože z hlediska zvýšení výkonu je to asi zbytečné. Můžete spíše takovýmto činem vyladěný metabolizmus psa rozhodit a jeho výkon ještě zhoršit a když ne zhoršit tak určitě psa poškodit.
Druhá kapitola. Pes je po nemoci, otázka je: Kdy před startem bral nějaké léky a může startovat bez nebezpečí nálezu? Tady se opět hovoří o hranici 14 dnů před závodem vysadit. Ochranou proti postihu při pozitivním nálezu je hlášení o léčbě při presentaci se seznamem použitých léků.
Třetí kapitola je zraněný pes nebo nemoc a její léčení v průběhu závodu. Zde by mělo probíhat jakékoli ošetření pod kontrolou oficiálního veterináře a také posouzení dalšího startu zvířete.
Čtvrtá kapitola je výskyt nedovolených látek získaných neznámo kde, bez vědomí majitele. To je myslím velmi obtížně uhlídatelná oblast, protože my si své psy hlídáme velmi pečlivě kvůli správné výživě, ale ani tak nejsme schopni 100% zabezpečit, aby nesežrali něco co nechceme ať již na procházce nebo na stake-outu a obzvláště obtížné je to máme-li jich více po obou stranách auta.
Z mého případu a výše uvedeného vyplývá, že budeme muset věnovat mnohem více péče osvětě a získávání informací, protože stejně jako mému psovi je možné nalézt zakázané látky psovi kohokoli jiného.
A zkuste přemýšlet o tom jak často jste sami mohli mít v těle psa zakázané látky a ani jste nepřemýšleli o tom, že by to mohl být problém. A to buď krátce po léčbě nebo léčbou při závodě nebo ulevením od bolesti při závodě, aby pes mohl alespoň dojet.
Do budoucna je vždy lepší se poučit z chyb druhých než ze svých.
Moje chyba a chyba mého týmu byla hlavně v tom, že jsme o tom vůbec nepřemýšleli. Za prvé vůbec nás nenapadlo, že se mohou léky přenášet mezi zvířaty. A za druhé, že namazání nohy mastí a postříkání nohy po závodě se může tak rychle projevit až v moči. Náš problém v tomto případě asi byl, že jsme kvůli frontě nemohli moč odebrat do půl hodiny po dojezdu, ale až po více než 1,5 hodině a mezitím jsme psa dali do boxu.
| | Krejčí Jiří | Další články autora | Diskuse (0) | Verze pro tisk | |
| Hodnocení článku : |
1
|
2
|
3
|
4
|
5
|
6
|
7
|
8
|
9
|
10
|
Dosavadní hodnocení 5,20 (4678)
|
| 1=špatný 5=dobrý 10=výborný |
|
Info
přihlášen je 1 člen
právě si čtou 3 lidé |
Webhosting
|
|
