Ten víkend nezačal nejlíp. V pátek ráno jsem se probudila posetá skvrnami
velikosti mexického dolaru. Paní doktorka tomu dala nějaký nesrozumitelný latinský
název, ujistila mě, že nezemřu a že nejsem infekční. Vyzbrojila mě tekutým pudrem
a nějakou mastičkou, pak optimisticky dodala, že když nepomůže jedno, druhé
zabere určitě a pokud ani to ne, mám se přijít za 14 dní ukázat. Doma mě odpoledne čeká další jobovka, Mirek leží a tváří se že je v posledním
tažení (ráno byl pálit slivovici, tak mě jeho stav zas tak moc nevyděsil). Ráno
nevypadá o moc líp a nechce nikam jet, snaží se dělat psí oči a tvrdí, že ho
musím ošetřovat, ale zůstávám neoblomná. Na Cakov jedu sama (tedy já, Andulka,
psi a můj „skvrnitý tyfus“).
Do rána u nás napadlo dobrých 20 cm sněhu, tak mě čeká obvyklá práce s lopatou.
Silničáři zaspali a pod námi je v lese namotaná cisterna co jezdí do JZD pro
mlíko, autobusák stojí na zastávce, že kolem neprojede, ale osobák se tam prý
vleze, tak tedy jedem. Auto tlačené vozíkem jede po ledě jak sáňky a po 200
m smyku se něžně opírám bokem auta o předek cisterny, vozík za sebou zalomený
do pravého úhlu. Nalevo, napravo příkop, všude led, paráda... Naštěstí přijel
z družstva traktor a pomáhá nás vymotat. Autům se nic nestalo, tak tedy vzhůru
dolů... do dalšího smyku. Po cestě potkáváme sypač a jsme zachráněny. Další
cesta proběhla v klidu, až na úvazišti zapadáme do rozbředlého sněhu, ale naštěstí
je zde plno ochotných rukou, jedni tlačí auto, druzí odhazují sníh, další otáčí
vozík, několik jich dokonce přispělo dobrou radou... Není špatné někam dojet
bez chlapa a předvádět bezbrannou ženušku...
Navzdory katastrofální předpovědi (déšť, humus) svítí slunce, je nádherný azuro
a dokonce je i sníh (přes úpornou snahu jarního slunce přeměnit ho v kaši a
vodu). První kolo odjíždíme celkem v pohodě, občas kouká nějaká ta hrouda, ale
trať lemují davy diváků, motá se tady televize i novináří, jenom těch závodníků
moc není ( 21). Dokonce uvažujeme, že pro velký úspěch pojedeme hned dvakrát,
ať z toho lidi něco mají. Jede se po fungl nové trati, 2x se přejíždí silnice,
na kterou lopaťáci vytrvale nahazují pás sněhu a zastavují dopravu. Ze staré
trati zůstala jenom ta lepší „bezpařízková“ část. Mackovi předvedli, že upravit
trať se dá i bez rolby a celé to uválcovali vlastními silami, naloženými dětskými
boby, vlastnonožně udupali a nesčíslněkrát projeli se svým spřežením, na dané
možnosti to jelo velice slušně. Bohužel slunce je neúprosné a druhé kolo může
zachránit jenom zázrak.
Ubytování je tradičně v dětském domě v Cakově, Mackovic omladina se postarala
o muziku a obsluha stánku se z úvaziště přestěhovala do kuchyně i s proviantem.
Ponejvíce se podává „menu zednické“ (polévka, pivo, zazdít prckem). Snažím se
neposlouchat lékařské rady, že moji skvrnivku je nejlépe léčit rumem zapíjeným
slivovicí a nad ránem odolávám některým zvrhlíkům co mě chtějí mazat tekutým
pudrem (tohle radši Mirkovi neřeknem).
V neděli ráno zjišťujeme, že zázraky se dějí, přimrzlo a sněží. Druhé kolo
zachráněno. Jara Fabiánek mi pomáhá nasadit sněhové řetězy (čte návod, já se
plazím pod autem), tak na úvaziště tentokrát přijíždím jako profík. Vítr rozfoukal
mraky, opět modrá obloha, na přimrzlé trati se jede bezvadně. Nějaký ten kamínek
kouká, ale podřené skluznice do příští zimy přebolí, je půlka března, jsme na
Hané, tady je sníh zázrak i v lednu.
Tradičně bohaté ceny opět nemůžu nacpat do auta (na týden mají hafani o žrádlo
postaraný), vítězové mají navíc ještě nějaké pytle krmení, sportovní oblečky
a doplňky...
Jenom škoda, že se nás tady nesešlo víc.
Závěrem velký dík realizačnímu týmu Macková a spol, i sněhový závod umíte perfektně.
Ahoj všichni na podzim,
vaše (stále skvrnitá) Lenka Bahulíková
PS: Nestálo by za úvahu posunout termín? Na podzim se kříží Cakov s Červeným
Kostelcem (dost dobrej závod, který „odláká“ spoustu závodníků), na jaře jsou
tam Kněžice (saňový závod je pro kárový Cakov silná konkurence)
PS2: Domů jsem dojela s parádní chřipkou, tak se tady plácám v posteli a mám
čas vám psát ty svoje bláboly (tímto se omlouvám Mirkovi, fakt to byla chřipka
a ne následky z pálenice, za trest jsem ji od něho chytla)
PS3: Nějaké foto, ponejvíce z hospody na http://album.volny.cz/mirek_jezek/
|
