Dog-trekking „Stopou strejdy Šeráka“ jak sám název napovídá, se konal v krásné,divoké a málo navštěvované krajině Rychlebských hor.Sbalila jsem psa, bágl a na nohy lehkomyslně narazila napodobeninu maratonek made in Ťaman,které mě měly poučit, že život se skládá z maličkostí. Středeční startovní ráno bylo téměř ideální, mírně pod mrakem, teplo, sucho a nemístný optimismus. Po startu vycházkovým tempem se šinu mezi lesy směr Ramzová, pak kopec nabírá grády a stoupám na Smrk.

Nápady se rodí různě.Některé jsou těhotné dlouhými roky čekání a příprav, jiné jen letmo zavadí o vaši mysl a dožadují se realizace. Náš nápad byl z té druhé kategorie. Zkusit si, co obnáší pochod Olomouc - Hustopeče u Brna s veškerým živobytím na hřbetě svém a částečně i na hřbetě psa, který nám bude dělat společníka na trudné pouti. Termín se zvolil sám, hodlaly jsme totiž takto dorazit na Hustopečský pulling a dokázat, že přeprava po vlastních není ani dnes mrtvou disciplínou.

Ačkoli letošní česká reprezentace byla spíchnutá dost horkou jehlou typu "jeď kdo chceš", byla výpravou dosud nejúspěšnější. Pět medailistů a ani ostatní se v konkurenci neztratili a zajeli velmi slušně.

A budete mít o zábavu postaráno.Budete pyšní, nicotní, zlostní, šťastní, zdemoralizovaní a zažijete veškerou škálu stupnice emocí od výšin po naprostý pád, ale zaručuji vám, že nudit se nebudete.Vy si totiž koupíte jednoho psa a zjistíte, že musíte mít k ježdění alespoň dva - i přikoupíte štěně.