Dnes nad ránem jsme se vrátili ze závodů v rakouském Neukirchenu. Jednalo se o extrémní závod longařů do vrchu, ale i z vrchu ( protože, kdy se Vám poštěstí se psím spřežením šplhat vzhůru sjezdovkou, o jaké se nám tady v Čechách ani nezdá, a pak zase jinou, o trochu prudší, sjíždět dolů) .

Startovalo se v městečku o nadmořské výšce 856metrů nad mořem a cíl byl na kopečku Wildkogel ve výšce 2023 metrů. Aby to nebylo vše, tak se na vrcholek šplhalo v první etapě dvakrát a druhý den pouze jednou, kde byl cíl etapy a pak se sjíždělo sjezdovkou a serpentýnkami dolů do údolí.

Většina místních usoudila, že psí spřežení, či pěší chůze není nejvhodnějším dopravním prostředkem k tomu dostat se na tento vrcholek a tak sem již dávno zavedli kabinovou lanovku a na vrcholku zřídili vyhlídkovou restauraci a lyžařské atrakce pro děti.

Závody psích spřežení tzv. Internationaler Wildkogel Longtrail se zde jezdí pro pobavení místních turistů a jako zpestření místního společenského života. Tento rok závod proběhl již po sedmé.

Naše česká výprava, ve složení Pavel Kučera (8AM), Rosťa Neumann (8SH), Ctirad Tyroler (5AM+ 3KEP), Dušan Olšák (4AM), Vláďa páral (3AM+ 1GP) a Jana Henychová (4 SH) - všichni členové musher klubu Long hair tails (on the caps), dorazila ve čtvrtek 9. 1. 2003 odpoledne a večír se zúčastnila slavnostního zahájení v centru Neukirchenu. Na velkém plátně v pozadí se promítal film z loňského ročníku a v popředí na pódiu byly představováni jednotlivý závodníci.

Vládlo zde mrazivé zimní počasí. V pátek připadlo trochu sněhu a tím se zde zvýšila sněhová pokrývka na dvojnásobek, proti dnu příjezdu. Sobotní ráno nás přivítalo mrazivě ale vlídně, protože se pomalinku začaly odhalovat rozzářené vrcholky kopců, které se nám v ten moment ještě zdály být nesmírně vzdálené. První start byl v sobotu i v neděli v 10:00.

Asi kilometr po startu se trať odvíjela do kopce celkem normálně, pak však se kopec zvedal čím dál víc a víc a pak už to snad ani strmější být nemohlo. Místy se vytvářel vláček těžce oddychujících závodníků, kteří jen krůček po krůčku postupovali vpřed. Málo komu se chtělo předjíždět, nebo nějak manévrovat. Šlo jen o to postupovat vpřed a přesvědčit o tom i své psy, kteří vyhledávali jakoukoli záminku otočit nešťastníka zpět dolů do údolí. Takto se dá charakterizovat asi tak prvních pět kilometrů trati. Pak došlo ke zlomu, skončily zde růst stromy a závodník se octl na třpytivé ledové planině, kde bylo možno cíl už i dohlédnout. Trať už byla zase tak nějak normálně do kopce a vidina dobytí vrcholu realističtější. První den ale na vrcholu byla teprve asi tak polovina trati, protože záludný pořadatel Walter Treichl natáhl trať o tak zvaný zadní okruh, který spočíval v tom, že jste po sjezdovkách na druhé straně sjeli asi tak do poloviny nastoupané výšky a pak zase zpět na vrchol Wildkogelu.

Za úsilí které zde psi i závodníci první den vynaložili se pak všichni mohli dolů svést lanovkou. Už jste viděli kabinku plnou zvědavých haskounů, malamutů, nebo kanadských eskymáků, jak koukají na sluncem ozářené, zasněžené vrcholky hor a malé městečko v hloubce pod nimi? Byl to krásný zážitek.

Ještě je třeba dodat, že z celkem 57 startujících 43 dokončilo. Celkové převýšení činilo 2023 metrů a délka traťe byla 25,8 km.

Dále pak, že tento závod je prvním závodem série zvané Iron Sled dog man, kam patří ještě závod Šediváčkův long v Deštném v Orlických horách CZ a závod v rakouském Innerkrems.

Výsledky odkaz na http://www.fssc.de/long_journey_2003/ergebnisliste_wildkogel_2003.htm

Stažené výsledkyzde