2002-11-29 16:47:19 Pícl Aleš - rubrika Reportáže
Opět se blíží víkend a tak opravuji a čistím
svoje kolo pro nadcházející závod v Babyloně. Předpověď hlásá deštivo,
ale to mne nijak neznervózňuje, protože od podzimního počasí se již
zřejmě nedá nic jiného čekat. Jaké však je moje překvapení, když
v sobotu ráno vstávám a venku leží souvislá sněhová pokrývka a stále
sněží. Nu což, krom ostatního přibaluji raději sněhové řetězy a
spěcháme do Babylonu u Domažlic, abychom stihli presentaci. Po našem příjezdu do autokempu jsou již ostatní musheři v pohybu a pomalu se připravují na nastávající závod.
Stále prší a organizátoři odkládají start o 1,5 hodiny, což mě dost zaskočilo, protože jsem nezaslechl tuto důležitou informaci a teď stojím připraven na startu. Nu což, tak si to cvičně projedu, ať vím co na nás organizátoři připravili. Bohužel jsem tímto lehkým poznáním trati totálně promáčel všechno oblečení na sobě a tak prchám do hospody v kempu, abych to usušil jedním rychlým pivkem. Při mém vstupu do zaplněné hospody všichni utichají a zírají na mne jak na mimozemšťana. "Co je ?", ptám se. No pravda, přivezl jsem s sebou do hospody asi tak dva řádky oranice. Uklidnilo mne však pomyšlení, že nebude dlouho trvat a všichni budou po projetí tratě vypadat stejně. A opravdu jsem se nemýlil. Počasí se sice umoudřilo, ale trať neměla možnost oschnout a tak nezbylo nežli bojovat s blátem. Někteří bojovali i se stabilitou což bylo možno vidět večer na fotografiích, které nafotil místní fotograf a úspěšně také zpeněžil.
Večer s country kapelou byl sic připraven, ale kapela (nebo spíš zvukař) zapomněla, že si chceme také povídat a proto díky mocným decibelům se většina musherů odebrala ze sálu, aby tak nerušeně mohla probrat svoje zážitky.
Někteří to opravdu pěkně natáhli až do rána neb bylo kole půl páté slyšet hluk kolem procházejících a ženský hlas vykřikoval: "...před hotelem néééé..."
Druhý den ukázal i modrou oblohu a organizátoři zkrátili úsek trati pro nezpůsobilost terénu. Jaké však bylo moje překvapení když vypadl zalesněný úsek, který nejevil známku mokrých bažin a naopak ony bažiny, kde jsem zapadl až po přední vidlici zůstaly. Nu což, jedeme bojovat s bahnem ...
Všichni však zdárně dokončili bez zbytečných úrazů a tak jsme všichni mohli zatleskat vítězům jednotlivých kategorií a vyrazit zpět ke svým domovům.
Děkuji organizátorům za pěkný závod a přeju jim více trpělivosti při organizování dalších závodů v Babyloně.
Fotogalerie
Tentokráte nejen z mého aparátu, ale také z Honzova. Díky Buráku.