I přes poměrně málo početnou českou reprezentační výpravu, bylo Mistrovství světa IFSS 2006 v Německém Rastede žní na medailové kovy a úspěchy pro českou reprezentaci.
V zastoupení zde byli ovšem pouze jen závodníci v individuálních disciplínách, a to byla rozhodně škoda vzhledem ke kvalitám našich závodníků reprezentujících v závodech spřežení.

Co se týče kvalit samotného šampionátu, tak měl přívlastek „světový“ rozhodně právem.
A to jak z hlediska kvalit v organizaci a připravenosti zázemí či tratí nebo zahajovacího a závěrečného ceremoniálu a také úžasné sobotní „žranice“ v nedalekém hotelu.
Zúčastněno zde bylo okolo 300 závodníků ze 4 kontinentů (Evropa, Afrika, J.Amerika, Asie) s více jak 1000 psi. No pro organizátory lidově řečeno asi trochu „mazec“, ale klapalo vše.
Samotné tratě probíhali zčásti na travnatých plochách koňského závodiště a z větší míry v přilehlém zámeckém parku. Tratě byli přehledné, tvrdé zpevněné cesty. O nebezpečí zde nemohla být ani řeč. Tak jako o nějakém převýšení.Snad občasné až příliš uzavřené zatáčky byli jakýmsi největším nebezpečím zejména pro bikejeristy a scooter.
Němečtí organizátoři měli vše do detailu promakané a také vyzdobené. Nejenom v ulicích, ale i na koňském závodišti, kde se odehrávalo hlavní dění závodu, dýchal z výzdob a dekorací vánoční čas. V mnoha výlohách v ulicích malebného městečka byly plakáty avizující významné dění ve městě a také tu a tam se objevili velké fotky představující tento sport. Na některých nechyběli ani čeští závodníci.
Nebylo proto divu, že páteční zahájení, jenž představovalo průvod městem až na závodiště přišlo shlédnout na stovky lidí, kteří lemovali ulice a poté se odebrali na závodiště. Zde byl slavnostní večer zakončen menším ohňostrojem.
V sobotu začali závody již poměrně brzy-v 8:30 byl první start individuálů. Takže ti, jenž měli svůj start v ranních hodinách, absolvovali rozcvičování a napájení bafanů ještě za tmy. Přeci to bylo znát, že jsme nějaký ten kilometr na sever. Výsledky byly aktualizovány na vývěsné tabuli po krátké době od dojetí posledního závodníka v kategorii. Jakákoliv nesrovnalost byla Němci ochotně ihned řešena.
V neděli byl start naplánován na stejný čas jako v sobotu. To trochu ubíralo na divácké kulise, páč většina diváků docházela až déle. Krátká trať měla být u kategorií do 4 psů vystřídána delší o délce 6,3km. Ale z důvodu vyšších teplot bylo rozhodnuto na ranním mítinku o krátké trati. Na to bohužel doplatil Ruda Homolka, jenž vystartoval bez této informace a s myšlenkou rozvrhnutí sil na delší trati vystartoval rozhodně pomaleji než by býval vyběhl na úsek kratší (tímto se Ti Rudo jakožto team lídr ? omlouvám, ale bohužel jakožto závodník jsme nemohl ranní mítink absolvovat-mítink byl v 8:00 a já startoval 8:50).
Počasí rozhodně vyšlo a bylo velice příjemně. Až kupodivu dosti teplo na to, že jsme byli 40 km od Severního moře a byl prosinec.
No nevím co bych k tomu ještě dodával. Zážitků a dojmů bylo mnoho a mnoho. Zvláště pro mě, když toto byl můj první závod Mistrovství světa na takovéto úrovni.
Tento závod byl také vyhlášen největším podnikem mezi závody „OFF-SNOW“ co byl kdy v Evropě doposud uspořádán.
Česká výprava si odvezla 2 zlaté, 4 stříbrné a 3 bronzové medaile. Stříbrní skončili Kamila Lišková, Dušan Erbs, Pavel Porubský a Michal „Tobi“ Tobiášek, bronzoví Soňa Klikarová, Ondra Smejkal a Ilona Erlebachová.
Mistry světa pro rok 2006 se stali a státní hymnu si vyslechli Soňa Klikarová (canicross ženy) a Markéta Lorenzová (bikejoering juniorky).

Fotky, spíše tedy „turistické“ na www.canicross.cz ( od čtvrtka 7.12.2006)