Zapíchaly se značky, posedělo a popilo se v baru a šlo se spát. V pátek ráno
mrzlo, teploměr se zastavil na mínus osmi stupních. Nádhera, jako stvořené pro
skvělou trať, ujetý sníh si ještě více lehl a zpevnil se. Hned jsme to vyzkoušeli,
napřed na běžkách. Abychom nezaháleli, označili jsme ještě i únikovou cestu,
dlouhou 15 km, která pak povýšila na turistickou kategorii. Po trase nás sledovali
zvědaví mufloni, černé veverky a obrovský jelen. Naštěstí místní fauna měla
rozum a v příštích dnech závod vynechala.
Běhěm pátku dorazili všichni závodníci v celkovém počtu deset ( byli jsme zvyklí
na účast přes 120 soutěžících, s počtem deseti jsme si skoro nevěděli rady).
Panovala skvělá, rodinná a komorní nálada, páteční večer proběhl v příjemné
atmosféře, plné humoru. Startovní listinu jsem napsala na „koleně“, místo časomíry
postačil linkovaný papír, tužka a stopky.
Sobotní ráno nás přivítalo sluníčkem a rtuť teploměru se zastavila na minus
deseti stupních.
Jaké bylo naše překvapení, když kolem desáté hodiny začaly na start proudit
davy chtivých diváků, nechápali jsme, kde se v tak zapadlém koutě vzali. Protože
jsme s tím nepočítali, ani jsme na start nezapnuli aparaturu. No co se dalo
dělat, zachránily to moje hlasivky a výřečnost. Nakonec byli diváci spokojeni
( byli asi velmi skromní ) a vděční za jakoukoliv informaci, rozešli se podél
trati, kde se ukázněne mačkali po okrajích, aby nepřekáželi a zahřívali své
foťáky a kamery zvěčněním celých deseti spřežení.
Neděle proběhla ve stejném duchu jako sobota. Opět mrazivo, slunečno, trať kvalitní, diváci také, závodníci nezůstali pozadu.
Patnáct minut po dojetí posledního mushera jsme všechny volali na vyhlášení
vítězů, což je při tak hojném počtu účastníků velké umění! Vyhlášení bylo, jak
jinak, opět v komorním vydání, o to však vřelejší a humorné. Všichni si odnesli
pěkné ceny, poháry a nejrychlejší spřežení ( Šaman) ještě zvláštní cenu, jak
je zvykem WESTCUPU, nádherný džbán z chodské keramiky. Pak nás čekalo jen rozloučení,
poděkování závodníkům a návrat domů.
Všichni jsme měli pěkný pocit. A o tom to vlastně je.
Jsme rádi, že závod proběhl, i když v komorním složení. Vyzkoušeli jsme trať i sami sebe, že dokážeme uspořádat jak kvalitní závody na suchu s velkým počtem startujících, tak kvalitní závod na sněhu v midu s malým počtem startujících. V každém případě, příští rok požádáme o závod jako mistrovství republiky v midu a věříme, že nám zachováte přízeň!